Povídání o cestě do Japonska

Celý článek si můžete přečíst zde:

https://www.vefm.cz/dobri-cajovnici-vyjizdeji-za-cajem-do-celeho-sveta/

Dobrá čajovna ve Frýdku-Místku oslaví letos 16. prosince (od 17:00) třicet let od svého založení. Čajovníci pravidelně vyjíždějí na návštěvy čajových plantáží po celém světě a nakupují tam kvalitní čaje. Přečtěte si vhled do toho nejzajímavějšího, co mohou nejen pracovníci frýdecko-místecké čajovny zažít. Návštěva Japonska se konala letos na jaře.

Jaké jsou vaše dojmy z Japonska? Jste spokojený s návštěvou? Co byl váš nejsilnější zážitek?

První slova, která se mi vybaví ve spojení s Japonskem, jsou pokora a ohleduplnost k ostatním. Nevím, kde se to v tamních lidech rodí, ale první, čeho si všimnete na tamní společnosti, je tolerance, klid, estetičnost, cílevědomost a vžitý smysl pro dodržování pravidel. To vše se odráží na prostředí, ve kterém žijí. Je to vidět v čistých ulicích, krásně upravených parcích nebo krásně střižených čajových zahradách. Také si všimnete, že ač jsou ve velkém shonu, umí být trpěliví a počkají si. Žádný náznak nervozity, ale čisté přijetí dané situace. Všechno jim musí dávat smysl a určitý řád, který je ve všem, co dělají. To se promítá i ve sběru, zpracování a pití japonského čaje. Japonci mají velký cit pro estetično, projevuje se to v čajové keramice a způsobu podávání čaje. Proto také právě v Japonsku mohl vzniknout čajový obřad. Všechno má svá pravidla a na první pohled se může zdát, že jsou to takoví roboti nebo ovce chycené v systému, že je vše vyumělkované, ale oni to rádi přijali a je to tak nějak v nich samotných. Umí udělat z rutinních povinností zážitkové záležitosti, umí si najít krásu v běžných věcech.

Je pěstování čaje v Japonsku něčím odlišné oproti zbytku světa? Co vás nejvíce zaujalo v této oblasti?
Ano, v Japonsku se setkáte s jiným způsobem zpracovávání čaje. Jak jistě víte, kolébkou čaje je Čína, odkud se čaj postupně rozšířil do celého světa. Odtud také do Japonska, kde jej přivezli mniši asi v devátém století. Současně přivezli i způsob pěstování a zpracování čaje. A už tady se projevila japonská mentalita. V Japonsku jsou krásně střižené čajové zahrady, a to díky tomu, že namísto ručního sběru čajových lístků používají mechanické ruční kombajny (takové ruční sekačky). Samozřejmě i zde probíhá ruční sběr, ale to jen na přání zákazníka a pro vybrané sorty čajů. Jinak je z devadesáti procent vše mechanizované. Vše důležité a podstatné pro kvalitu čaje se pak odehrává ve fabrice. Samozřejmě je podstatné i místo, kde čaj roste.

Plánujete brzy zařadit nějaký aktuálně dovezený čaj do nápojového lístku?

Ano, už se tak stalo. Pár extrabuřtů, jak my říkáme čajům nad rámec naší nabídky, již zákazníci mohli ochutnat – excelentní Matcha čaj, čaje typu Fukamushi apod.

Ještě mám touhu zařadit do nabídky ojedinělý způsob podávání čaje Gyokuro na způsob „Yame style“ … po vypití čaje se čajové lístky pokapou sójovou omáčkou a vylouhované lístky se pomocí hůlek snědí. Setkal jsem se s tímto podáním na jižním ostrově Kjúšú poblíž městečka Yame, kde se s tímto způsobem podávání Gyokura můžete setkat.

Můžete zmínit pár míst, která vás na japonských ostrovech nejvíce zaujala?

My jsme se hlavně pohybovali na místech, kde se pěstuje čaj. To znamená na jihu Japonska. Jedno z nejzásadnějších měst pro čaj je malinkaté městečko Uji. Tam je čaj všude. Rozhodně doporučuji navštívit město Kyoto. Toto starobylé a velmi krásné město nabízí nespočet dochovaných nádherných japonských zahrad, včetně fungujících buddhistických chrámů a tradičních památek, které jsou zakomponovány do ruchu velkoměsta. Hned poblíž je další krásné město Nara, které bylo nějakou dobu v minulosti hlavním městem Japonska a sídlem císaře. Má bohatou historii a najdete zde třeba buddhistický chrám Tódaidži, kde je nejpopulárnější atrakcí setkání s jelínky, kteří volně žijí kolem starobylého chrámoví. Chodí si všude, kde se jim zamane, třeba i na komunikaci. Nejsou plaší, a to i proto, že je všichni respektují. Na lidi si zvykli. Také stojí za zmínku jižní ostrov Kjušu, kde jsou velmi populární tradiční „Onseny“, takové bazény s horkou vodu. Japonci je milují a vy si je také zamilujete. Onseny jsou skoro v každém hotelu a jsou hojně vyhledávány pro své blahodárné účinky. Pro mne byly vždycky úlevou po celodenním chození. Je toho hodně co bych ještě zmínil, ale bylo by to na dlouho, … rozhodně doporučuji navštívit Japonsko. Opravdu to stojí za to.

Zaujaly vás nějaké kulturní zvyky Japonců, které jsou třeba spojeny s čajem?

Stejně jako v Evropě spíše fungují rychlé věci. Proto došlo i v Japonsku k velkému nárůstu kaváren a podobných zařízení. Tradiční věci se udržují, ale nejsou tak důležité. Mladí pijí čaj z automatů a dávají přednost kávě. Skvělé je to, že když víte, kam zajít, tak se setkáte s tradiční dochovanou kulturou i tou čajovou, která si žije vlastním životem. Navštívili jsme třeba v Uji (v městě čaje) tradiční restauraci, kde veškeré servírované jídlo je prolnuté s čajem. Hned vedle je místo pro tradiční japonský čajový obřad. Toho večera jsem nešel spát 😊

Ekologie je důležitý aspekt dnešního podnikání. Zaznamenal jste nějaké ekologické snahy i na japonských čajových plantážích?

Japonská společnost se v čase proměňuje stejně jako evropská společnost. Nejde už jen primárně o zisk, ale také o udržitelnost, bezpečnost a úctu k přírodě. Proto i v Japonsku bez nutného nařizování mnozí pěstitelé sami přešli na ekologickou a bio kulturu pěstování, aniž by to vysloveně někdo požadoval. A to je hezké. Už mnohdy není ani zapotřebí žádná organizace pro dohled nad udržitelností pěstování, jelikož sami producenti mají ekologické cítění.

Jsou v Japonsku zvyklí na tradiční čajové obřady?

Nejedná se o zvyklost, jejich přístup je podobný tomu, jak my chodíváme na kulturní akce, do muzeí, do skanzenů apod. Tradiční obřady se pro veřejnost i nadále konají v chrámech, ale je to již zážitková událost. Třeba v neděli se rodinka sebere, vhodně (tradičně) se obleče a zajdou si povyrazit právě na setkání o čaji, kde je tento nápoj prezentován a zároveň popíjen. Na jedné takové události jsme byli a byl jsem mile překvapen, kolik lidí zajímá čaj. Ale je to opravdu již na úrovni víkendového kulturního zážitku, spíše než tradice jako takové.

Kdy pojedete na další nákupy čaje do světa?

Tuším, že od roku 1995 se do čajových zemí jezdí pravidelně každý rok. Nejen proto, abychom se potkávali se svými dodavateli, plantážníky, ale také abychom zažili tu neskutečnou atmosféru na místě. Cesty konáme i proto, že přinášíme čerstvé informace o čajové kultuře, seznamujeme se s novými způsoby podáváni čaje apod. Následující rok v předjaří je již naplánovaná cesta po jižní Číně, konkrétně do provincie Yunnan, která je kolébkou tradičního čaje Puer. Následně se přesuneme i na sever Vietnamu.

Jak dlouho již jezdíte do světa na čajové plantáže? Kde všude jste byl a kde se vám líbilo nejvíce?

Od doby, co jsem živnostníkem v čajovně, tak jezdím zhruba na každou druhou cestu. Nejezdím úplně každý rok. V Japonsku jsem byl už dvakrát, a pokud bych měl příležitost, tak tam pojedu znovu. Moje úplně první cesta byla do Turecka do pontských hor na čaj Rize. Také jsem byl v Číně, Indii, na Srí Lance atd. Za zmínku stojí i Evropa. Po covidu nešlo úplně dobře cestovat, tak jsme si udělali cestu ke kořenům čaje v Evropě na severu Holandska a severovýchod Německa, kde je i čajové muzeum a také se zde setkáte s tradiční přípravou silné černého čaje se smetanou a kandovaným cukrem – takzvaný „Ostrfriesen tea ceremony“. Setkáte se s ním skoro v každé místní restauraci. V Německu jsme navštívili i neskutečné čajové arboretum, kde byly regulérní čajové plantáže. Rozhodně doporučuji navštívit.

V prosinci slaví Dobrá čajovna ve Frýdku-Místku 30 let. Připravujte nějakou oslavu?

Ano, je to tak. Dveře čajovny se poprvé otevřely 16. 12. 1994, už tomu tedy bude celých třicet let, kdy v našem městě můžete v klidu spočinout u kultivovaného nápoje, který je hned po vodě druhým nerozšířenějším nápojem na světě.

Toho dne opravdu budeme slavit. Je připravena přednáška zakladatelů „Spolků milců čaje“ o genezi Dobrých čajoven pod názvem „Od pašeráckých stezek osmdesátých let ke kandidátu na čaj roku 2024“. Součástí bude i degustace čajů, které se staly milníky v historii čajovny. Následně bude hudební vložka a pak volné setkání všech po třiceti letech, včetně rautu. Je se velmi těšeno.

Světu čaj, a přijďte na šálek čaje zlatavého.

Připravil Petr Salamon, odpovídal Roman Pernický

www.dobracajovnafm.cz